Povidani (skoro) predvanocni

Povidani (skoro) predvanocni
Ivan Spacek

Je sice teprve pulka listopadu ale zacinaji se tady slavit vanoce, teda Vanoce.  Nevim vlastne odkud to slovo pochazi, nenapadaji me zadne souvislosti.  Anglicky se rekne "Christmas", nekdy taky "Xmas" cemuz jsem nerozumel ale ucitelka nam to osvetlila.  Ten kriz je pro Krista, anglicky Christa.  Takze "Christmas" znamena Kristuv svatek.  Jo ale darky nenosi Jezisek jako v Cechach ale mistni obdoba Dedy Mraze.
Pres King Street visi transparent ktery misto obvykleho vyzyvani k praci ci pratelstvi se Sovetskym Svazem nabada "Nezapomente pri Vanocich na Krista", teda "Do not leave Christ out of Christmas".
Na vsech poulicnich lucernach visi dekorace zduraznene barevnymi zaroveckami.  Mesto svetel Kitchener je jeste svetelnejsi nez obvykle, ze vseho mozneho i nemozneho visi zarici garlandy zarovek.  Vsechny domy jsou omotane vice ci mene esteticky usporadanymi snurami svetel az z toho prechazeji oci.  Je to docela pekna podivana.  Chodime po ulicich kde bydli normalni lidi coz znamena rodinne domky.  Je to tak trochu jako u kolotocu, more zarovek a zarovicek.  Nektere z domu maji vepredu smrky a jedle ktere majitele obaluji do svetel ze vypadaji jako obrovske vanocni stromecky. Elektrina je zrejme lacina.
Okna s odsunutymi zaclonami aby bylo videt paradni vanocni stromecky uvnitr, chodime kolem a nasisame coz zrejme nikomu nevadi, proto maji ty zaclony odsunute a obdivujeme lidovou tvorivost.  Na dverich domu visi zelene vence s cervenymi stuzkami. Zelena a cervena jsou zrejme tady barvami vanoc.  Z kominu domku vychazi prijemne vonici kour paleneho dreva, presto je snih bily, nikde zadne saze, ne jako doma.  Jako tam.  Jako tam jinde kde uz nejsme a asi nikdy nebudeme.
Je nam trochu smutno, tohle budou prvni Vanoce ktere ztravime jinde nez doma.  Coz neni tak uplne pravda, doma je ted tady coz si musime obcas pripomenout, nejde to samo od sebe.  Za jak dlouho se asi vyvine pocit ze "doma" je tady?  Doufam ze brzo.
"Vzpominas?"
Jo, vzpominam a jsou to hezke vzpominky, ty druhe nechame v tmavem koute kam nalezi.
"Pamatujes na vanocni trh?" rika Hanka ale v tomhle jsou nase vzpominky jine, prisla do Liberce relativne nedavno, teda nedavno proti me.
Pro ni je vanocni trh v pavilonu elvetaku, pro me to jsou prkenne boudy za kostelem u radnice obklopene stanky kam jsme chodili stat do front na pomerance, orechy a obcasne mandarinky.
Ctyri pomerance na rodinu ale my jsme ctyri a stojime dvakrat takze jich mame cely pytel.
V kadi na namesti plavou kapri, nejsou videt, co je videt je voda ktera se hemzi, ceri se jako pod vetrem ale neni to vitr, jsou to rybi tela.  Kapri litaji sem a tam, hledaji vychod ale ten nenajdou, jejich osudem je skoncit ve vanach lidi kde ztravi posledni chvilky svych zivotu.
Muz se sitem hrabne do vody, vytahne kapra "toho ne, je moc velkej" rika mama, ty velky chutnaji bahnem, musi byt mladi a stavnati, jeste nezasmradli.
Jdeme domu, v sitovce se vrti kapr coz je dobre, znamena to ze je zdravy.
Zasli jsme hluboko do ctvrte zvane "suburb" coz asi znamena predmesti, rodinny domek na rodinnem domku.  Cinzaku je tady docela malo, bydli v nich vetsinou stari lide kteri uz se nechteji nebo nemohou starat o barak, prodaji jej a jezdi na zimu na Floridu.  Pripadne v cinzacich bydli mladi lide kteri jeste barak nemaji a kteri se odstehuji hned jak to jde.  Coz byva brzo, studoval jsem noviny s inzeraty na domy.  Je to stranka po strance, male inzeraty od soukromniku ani nectu, nerozumim tomu ale ty velke, od stavitelskych firem si prohlizim.  Jako cenu tam uvadeji, pokud to ctu spravne, tak jeden ci dva tisice dolaru coz mi pripada strasne lacine. Teda pokud slovo "Down" neznamena neco jineho.  At je to jak je to, pripada mi ze si dum muze dovolit kazdy.
Na travnicich pred domy truni jeleni tahnouci sane na kterych je usazen bodre vyhlizejici tloustik pripominajici tlusteho Mikulase, taky jeslicky a jine krasy.  Obrovska plastikova svicka, zevnitr ozarena takze lze cist napis "Merry Christmas!" i ve tme.
Okny domku jsou videt blikajici tvare obrazovek, vsechny jsou barevne i kdyz mi pripada ze ty v Nemecku byly barevne hezceji.
Televize kterou sledujeme patri Richardovi a Eve, neni sice barevna ale je docela velika.  Sedi na voziku s kolecky ale nesmime si ji odvezt do naseho pokoje kdyz uz chteji spat, "co kdyby to spadlo, neni nase", no jo, no, je na splatky ktere jeste nejsou zaplaceny.
Napada me ze by meli zaplatit magickou kartou, televizni reklamy se nezminuji o placeni skutecnymi penezi, ukazuji jak prijde zakaznik do obchodu kde maji na dverich nalepku "CHARGEX", vyberou si neco, vytahnou kartu, strci do jakehosi pristroje, udela to "cvak cvak" a je to.  Nevim jak to funguje, dalsi vec ktere nerozumim.
Zacinaji nas zabnout nohy a tak jdem domu, teda do mista kde bydlime, porad mam dojem ze jsme hoste, bydlime u Richarda a Evy kterym pomahame platit vysokou cinzi, polovicka je 75 dolaru za coz mame privilegium jedne mistnosti.
Sklenenymi dvermi do vstupni haly zvane "lobby", vsude same zrcadlo a chrom, na zdi jako-obraz sestavajici z nekolika cmuh, moderni plastika plna der representujici cosi co nevim co to je, dve kresla a vycpavana lavicka. Stoji tu taky vanocni stromek, jak jinak, stromky jsou vsude.  Kazdy rok na to musi zarvat pul lesa ale tenhle ne, ten les nikdy nevidel.  Je bily, ozdobeny modrymi koulemi coz je zrejme predstava bytoveho architekta o vyzdobe.  Vypada sterilne, umele protoze umely je, tohle jehlici nikdy neopada.  Skonci Vanoce, stromecek se strci do skrine aby se pristi rok zase vytahl, oprasil a uzil znovu.
Lide prichazeji a odchazeji, zdravi se a usmivaji se nebot Vanoce jsou za dvermi takze je zahodno byt na sebe slusni.  Zeny maji na kabatech prispendlene vanocni ozdoby, je divne ze nenosi na hlavach sklenene hvezdy kdyz uz chteji vypadat jako stromecek.
Tohle vseobecne blbnuti zacalo vic nez mesic pred svatky, lide se asi nemohou dockat.  Taky je mozne ze se obchody nemohou dockat, vsude je natriskano, kazdy lita s plnymi narucemi balicku.
A do vytahu, je paradni, veliky s chromovanym zabradlim kolem, steny pokryte jakymsi hnedym materialem ktery odolava pokusum pubertaku psat na to sprostarny coz jim zrejme vadi, nekdo uzil cosi ostreho a kostrbate vyrezal do zdi neco z ceho rozumim pouze slovu "fuck" coz je jedno z prvnich slov ktere tady clovek uslysi.
Cink! A jsme tady, rozsvitila se cislice 10 a tak jdeme dal, doleva vedle rady dveri ozdobenych vanocnimi venci.  Ty nase jsou hole, nezdobene, jedina vanocni vec ktera je v byte je mrnavy skladaci stromecek stojici na stolku vedle televize.  Je ozdobeny miniaturnimi vanocnim ozdobami, je vkusny tedy ne prilis vanocni.  Vzpominam jak jsme vzdycky sli s tatou na trh koupit stromecek, vzdycky tak tyden pred Stedrym vecerem.  Poslednich par let jsme kupovali borovicky, sice maji obvykle krive kmeny ale zato tak rychle neopadaji.  Tata strka stromecek do prastareho stojanku po Nemcich, je litinovy, zeleny a neznicitelny.  Pracne vyrovnava stromecek, omotava kolem uriznuteho konce medeny plech aby to lepsi drzelo ale stromecek je stejne vzdycky krivy coz ani nevadi.  Stoji na zidli vedle kanape v kuchyni kde spim, teda kdyz tam je tak toho moc nenaspim, nechce se mi zavirat oci nebot rad pozoruju tu nadheru.
"Ahoj!" zdravime coz je jak jsem zjistil tady pokladano za pozdrav namorniku, "Ahoy" na sebe volaji z lodi na lod.
V televizi bezi dalsi vanocni show.  Snad kazdy zpevak a vubec bavic ma Christmas Special ve ktere zpiva porad dokola tak pet koled, od "Ja snim o Vanocich bilych" po "Ticha noc, svata noc".  Anglicky, samozrejme.
Po scene se potaci Dean Martin, jako obvykle ma v ruce cigaretu a jako obvykle vypada ozraly ale to nevadi, vsude kolem nej jsou moc pekne zenske, jako obvykle jsou nalite do tesnych satu s velkymi vystrihy ovsem tentokrat jsou ty saty cervene stejne jako capky ktere maji na hlavach, cervene s bilou kozesinkou kolem a bilou bambuli nahore.  Tanci, respektive se krouti a natrasaji, ozraly Dean se na ne s viditelnym potesenim diva, potahne z cigarety a zpiva White Christmas a to docela pekne presto ze spis recituje nez zpiva, ma medovy prijemny hlas, slabe ochraptely, to asi z tech vecnych cigaret ale ne zas tak moc.
"Everybody loves somebody sometimes." zazpiva prinejmensim jednou za show coz je pisnicka ktera z nej ucinila hvezdu, "Na kazdeho nekde laska ceka" jak to znam ja, zacinam zjistovat ze snad vsechny pisnicky ktere se u nas hraly pochazeji odjinud, hlavne asi z Ameriky.
Slovum pisni jeste moc nerozumim na rozdil od skoly, tam uz rozumim skoro vsemu.  Ucitele a ucitelky asi uzivaji jednoduchy jazyk a peclive vyslovuji, teda vetsinou.
Mrs. Jackson co uci prvnich par dni ma jasne nejzretelnejsi vyslovnost coz jsem ocenil az kdyz jsme presli do tridy Miss Maxtett.  Ta docela drmoli ale je prijemnejsi na pohled.
Dlouho uz Miss nebude, nabalil ji jeden Cech coz je skolni senzaci.
Neda se rici ze by ten kluk byl nejak zvlast dobre vyhlizejici ale to asi jako chlap nemohu posoudit.  Vysoky, na kratko ostrihany spinavy blondak tvrde vyhlizejici presto ze je spis kulaty nez svalnaty.  Je v posledni tride pred koncem kurzu takze asi dokaze konverzovat.  Teda musi, prinejmensim ji musel byt schopen vysvetlit ze si ji chce vzit.  Pripadne pochopit ze ona si chce vzit jeho, pripada mi ze tady vladne matriarchat.
Maxtettka je docela kost presto ze ma ponekud divny vyraz obliceje. Presneji receno ma krivou hubu.  Jeden koutek ust neni synchronizovany s tim druhym takze kdyz se usmiva tak se na ni clovek musi divat zepredu nebo z leva, z prave strany to neni poznat.
Ma peknou postavu, je vysoka a stihla, dobre vyvinuty hrudnik, pekne predlouhe nohy v kratoucke uzke sukni odhalujici dlouha stehna a ta jsou taky pekna, ne moc tlusta a ne moc hubena.  Rovne cerne vlasy az na ramena, pikantni maly nosik, silne nalicene smyslne rty do srdicka, jemny obrys brady.  Pekne se obleka, je prijemna i kdyz na me nepusobi zrovna nejinteligentnejsim dojmem.  Ne ze by byla doslova blba ale pusobi jako naivka.  Divi se tem nejobycejnstejsim vecem.
Udela usta do krouzku a rekne "Oooou"!
Ceskoslovensko neni u Jadranu.
"Oooou!"
Nezijeme v dzungli, jezdime vlakem a ne na slonech.
"Oooou!"
Mame telefony.
"Oooou!"
Kdyz ji Petrak pozadal aby mu pomohla precist si v novinach clanek o Ceskoslovensku tak byla zcela a uplne ztracena.
"V novinach uzivaji strasne tezky jazyk!" stezovala si a vzdala to.  Prilis mnoho viceslabicnych slov ji porazilo.
Tak jsem zvedavy jak se jim bude darit v manzelstvi.
Pekna zenska je prijemna na pohled ale kdyz je blba tak se eventualne omrzi. Coz neni nas pripad, pokud je nekdo z nas chytrejsi tak to je Hanka. Vzdycky jsem mel podezreni ze tomu tak je a ted to vim urcite, teda fersur jak rikame my anglinari.
Delali jsme si testy na I.Q. a Hanka se radi mezi Mensy-schopne na rozdil ode mne, ja jsem prumernej i kdyz prej tvorivej.  Ach jo.
Nekdy si rikam co ta holka ve me vlastne vidi.  Teda nekdy docela casto. Koukam se do zrcadla a neda se rici ze s nejakym jo velkym zalibenim.
Ustupujici brada nastesti zamaskovana cerstve znovuzrozenym bibrem, kaslu na to ze tady jsou fousati jenom marxisti, teda podle pani Zuppy.  Bez fousu vypadam jako nepovedenej Puskin, teda Puskin s banatym nosem coz neni vylepsenim.  Teda oci docela ujdou, Hanka rika ze mi zavidi rasy, ty jeji jsou neviditelne pokud nejsou namazane takovym tim lakem na rasy.  Vlasy jsou taky dobry, husty a cerny i kdyz tady se promenily ve strukture.  V Ceskoslovensku byly tuhe jako hrebiky, mistni sampony z nich udelaly hedvabnou hrivu ktera se tezko zvlada.  Pocitam ze "tam" byly vetsinou mastne az spinave, s nevirou vzpominam na to obcasne koupani, jezismarja vzdyt my jsme museli smrdet!
A smrdime.
Hanka za mnou prisla cela rozcilena.
"Co mam delat?" ptala se zoufale.
"Ucitelka me pozadala abych rekla pani Vlasakove ze si lidi stezujou ze pachne."
A sakra!
"Ale vona doopravdy smrdi!" skoro vykrikla Hanka.
"Proc se vic nemeje?"
To je dobra otazka.
"Nikdo s ni nechce sedet."
K memu prekvapeni ji Hanka neco rekla, nevim co, nechce o tom mluvit ale pani Vlasakova ji ted neustale pomlouva.  Vyjadrila se ze se obleka jako kurva, ze svindluje pri pisemkach nebot ma neustale "A+" coz je jednicka z hvezdickou, pry se vytahuje.  Nemuze najit dobrou nit ani na me, vadi ji ze si kazdy tyden koupim jednu desku coz nechapu, co je ji do toho?
Prijemna pani.
Tady se vubec zavidi.  Kazdy pozoruje co kdo ma a kritizuje.  Sobotkovi nemuzou odpustit barevnou televizi.  Je sice mrnava, obrazek jako ruska televize s radiem ale – je barevna!  A my mame jenom cernobily!
Ja nevim, tak nejak me nevzrusuje co kdo ma a nema.  Nejlepsi lidi ktere jsme zatim potkali nemaji nic.  Bydli v ceskem ghettu, teda apartaku hned vedle skoly kde sidli tak pet ceskych rodin.  Kdyz se k nim prijde tak vidis, teda nevidis, nic.  Krome standartni matrace na zemi jsou vsude zlutohnede krabice z tvrdeho papiru ktere slouzi jako nabytek.  Teda krome kuchynskeho stolu ktery vyhrabali nekde na smetist pripadne dostali od Armady Spasy coz neni moc velka parada ale co tady paradu dela je krasny vanocni stromecek, vlastne strom, dotyka se spickou stropu ktery je znacne vyssi nez ty v panelakach.
"Urizl jsem ho v lese!" chlubi se pan Rada.
Stromecek-strom je vyzdobeny podomacku vyrobenymi papirovymi a staniolovymi ozdobami ktere jsou moc pekne nebot pani Radova je vytvarnice a to dobra pokud mohu posoudit.  Na zdech visi ctvrtky papiru pomalovane temi nejlevnejsimi vodovkami a je to docela nadhera, alespon co me se tyce. Hanka malovani rozumi a podle ni to nadhera je takze se tentokrat shodneme. Nesnasim moderni abstraktni umeni, pripada mi to jako cmaranice ozralych predskolaku.  Picassovo modre obdobi me nechava chladnym.  Kleinovy mazanice jsou zajimave vznikem, namoci nahate zanske do modre barvy a necha je valet se po platne.  Pak na to hazi barvu coz je umeni nebot se vysledek toho snazeni prodava za tezky prachy.  Malovaci proces bych s chuti sledoval, aj bych si hodil barvou na zensky ovsem vysledky nemusim.
Obrazky na zdech vypadaji silne viktoriansky, na kazdem z nich je dite, obvykle kudrnate, jedno roztomilejsi nez druhe.  Dite sedi, dite spi, dite bezi po louce a honi motyly, dite si hraje s kralikem coz nezni tak vzrusujicne ale je to namalovane moc pekne, ne jako fotografie ale silne stylizovane.  Je to kyc?  Podle koho?
Radovi zadne deti nemaji, pan Rada sedel skoro dvacet let v lapaku a pani Radova mu byla zrejme verna a ted uz je asi pozde, je jim urcite pres padesat.  Ale kdo vi, emigrace podporuje tehotenstvi, zname prinejmensim dve zenske kterym v Cechach tvrdili ze nemuzou mit deti a ktere tady prisly do jineho stavu.  Asi nejaka reakce organizmu na drastickou zmenu prostredi, na hrozbu.  Po kazde valce nasleduje explose miminek.
Sedime, respektive lezime na dece, na hnedem tlustem koberci ode zdi ke zdi je tac s pruzracnou flaskou vodky Finlandia vedle plastikoveho dzbanku s pomerancovym dzusem a kostkami ledu.  Lednicka a sporak tady patri ke standartnimu vybaveni bytu, clovek to nemusi kupovat.  Lednicky maji v mrazacich plasticke nadoby ve kterych se delaji ledove kostky, teda ice cubes.
Dobra vodka nema chut a ta finska vodka dobra je a tak to je jako pit oranzadu ktera stipe na jazyku.  Pije se to dobre.
Pripadam si jako za starych casu v Opere kde jsme se opijeli za desetniky vysypane z kapes, jedna flaska na deset lidi.  Pani Radova ochotne naleva ale je nas na tu ohnivou vodu moc.  Nevadi, stav veseli neni nutne primo umerny procentu alkoholu v krvi.
Je tezke nebyt vesely v mistnosti kde se vyskytuji Radovi.  Zacali oslavovat deset vterin pote co prekrocili ceskoslovenskou hranici.
"Ja jsem Kanadan!" vykrikuje pan Rada a to cesky, anglicky neumi ani pozdravit.
"At si tam ty kurvy treba pochcipaji!" coz neni hezke ale docela to chapu. Pan Rada si myslel ze se proti komunisticke diktature musi bojovat stejnym zpusobem jakym bojoval proti diktature nacisticke.  Rovnez si myslel ze mu cesti vlastenci pomuzou.  No, cesky vlastenec ho udal na STB.  Coz me ani moc neprekvapuje, vojaci co zabili Heydricha taky doplatili na sikovnost ceskych lidi, presneji receno ceskych hasicu kteri mazane napustili sklep kostela vodou aby je Gestapo mohlo dostat.
"Ja nejsem ceskej zkurvysyn!" hlaholil odbojar a napil se.  Popravde receno alkohol nema ani tak moc spolecneho s jeho momentalnim stavem mysli az na to ze obvykle spis mlci a usmiva se.
Do smichu mu v Cechach moc nebylo a to ani v roce kdy se cely narod zubil. Osmasedesaty rok mu neprinesl nic dobreho, teda krome moznosti prasknout do bot.  Nebot byl teroristou, ne odbojarem jak mu vysvetlil jeden demokraticky reformovany novinar.
Ukazuje to relativnost pohledu na vec.  Kdo je gangster?  Kdo partyzan? Ozbrojeny civilista muze byt pokladan za toho ci onoho, zalezi na tom koho se zeptam.
Pan Rada se nepoklada za partyzana, to slovo vylozene nesnasi.  Rika jim "za pet minut dvanact vlastenci".
"A nejhorsi byli komunisti!  Fucik byl confident Gestapa!" coz tvrdila i Mirka Filipkova v Mladem Svetu za coz se dostala do pruseru.  Je to moc pekna holka ale viditelne nema zdravy rozum.  Kvuli cemuz se mi libi jeste vic.
"Napsala jsem pravdu!" tvrdi a zrejme si mysli ze se to ma.
Tak me zajima jestli tady maji nejake narodni ikony na ktere se nesmi sahnout.  Bylo by divne kdyby ne.  Uvidime.
Magaziny, noviny a knizky vsude.  Na zemi, na prknech stojicich na tvarnicich, oboji ukradene z nejake stavby.  Pan Rada definitivne svatej neni ale hrdina asi jo.
Odmita se chlubit, odmita taky cehokoliv litovat.
Jak to asi tady s nimi dopadne?

Starsi lidi se udajne nikdy novy jazyk poradne nenauci.  Hranice je tak kolem dvaceti, cim driv tim lip.  Petrakova mala holcicka, je ji tak deset, prisla do tridy a brebentila anglicky az jsme vsichni zavisti zelenali. Chodi pry do skoly mezi normalni, teda kanadske deti.  No, "normalni" je vylozene relativni pojem, mali kanadanci jsou znacne nevychovani spratci. Je ovsem zajimave ze dospeli Kanadaci jsou velice slusni a hodni lide, soude podle tech par ktere jsem poznal.  A vubec cela spolecnost se zda byt slusna.  Kdyz se s nekym pokousim bavit tak se mi omlouvaji za to ze mi nerozumi.  My jsme se tem par cizincum co se k nam dostali spis posklebovali.  Zaroven jsme jim lezli do prdele, obzvlaste tem valutovym.
Citim se tady dobre.  Divne ale dobre.  Uvedomuji si ze se mam hodne co ucit ale nemam dojem ze bych nekomu vadil.  Na rozdil od Nemecka.  V tom je asi ten hlavni rozdil.  Lidi nas tady berou jako "New Canadians", teda "Nove Kanadany".
"This land is my land,
this land is your land."
Jak zpiva ucitel v cernem saku ze ktereho vycuhuje knezsky kolarek coz me docela vzalo.  Teda ne to sako.  Doprovazi se pritom na kytaru, hraje na ni docela obstojne coz me prekvapuje, knez s kytarou?
Na chvili me presel pocit ztracenosti.  Casto sedim na strome ve tme a hledam svetylko, svetylko ktere by znamenalo teplo, utulno, misto kam patrim.
V teto chvili jsem mel pocit ze jsem jej nasel.
"Tohle je moje zeme,
tohle je tvoje zeme" jak jsem pochopil slova.
Ucitel je z Toronta, teda z "Trona" jak to vyslovuje on coz je pry zpusob jakym poznas praveho torontaka.  Je to knez ale ne takovy jak si kneze predstavuji.  Docela mlady chlapik, tak tricet.  Je mirne obtloustly jako hodne lidi tady, neni divu, jidlo je lacine a je ho hodne.  Vzpominam jak mama nevysla z domu bez sitovky, co kdyby meli jatra?  No, zrovna jatra, ta vzacna pochoutka, ukazuji rozdil v pohledu na vec.  Pro nas byl svatek kdyz je mama sehnala pres znamost s reznikem.  Tady?  Slysel jsem ze pry u farmare kam lidi chodi, vlastne jezdi, vsichni uz maji auta, se davaji jatra zadarmo jako cosi co se hodi nejvejs jako zradlo pro psy nebo pro kocky.
Pro deti tady jsou jatra ekvivalentem varenych sracek.
Tenhle knez neni vubec vazny az zasmusily jak si kneze predstavuju.  Smeje se basovym hlasem az se tresou tabulky skla v oknech, ma vecny usmev na tvari, nepohybuje se pomalu a velebne jak se na kneze slusi a patri ale lita sem a tam jako tornado.
Je sileny fanda do hokeje, specificky do Toronto Maple Leafs.  Pred dvema lety vyhrali Stanley Cup, natocili o tom film ktery nam knez se zjevnou rozkosi ukazal.  Jo, ptal jsem se proc se rika "Leafs" misto spravneho "Leaves".  Mr. Brown, tak se ten knez jmenuje coz je tady cosi jako pan Novak, nam to vysvetloval ale sklouzl do nesrozumitelnosti takze porad nevim.  Pise se i "Beatles" misto spravneho "Beetles" takze se asi jedna o jina pravidla pro jmena skupin lidi.  Asi, ze jo.  Dalsi ze zahad anglickeho jazyka.  Hned vedle dnu v tydnu, ne a ne se dostat pres "Wednesday".  Pak je "Thursday, Friday" coz si nemuzu zapamatovat ale "Saturday" a "Sunday" mi hlave uvizly.  Ach jo.  Taky mesice, Slovaci to maji lehci, vlastne se to vubec nemusi ucit, slovensky jsou jmena mesicu stejna jako anglicky az na vyslovnost.  A hodiny, ajajaj!
Rikam vzdycky "Two fifteen" nebot to si pamatuju ale ucitel se dozaduje "quarter after two" coz je hrozny.  Takze ne "ctvrt na tri" ale "ctvrt po druhe".  Co me se tyce, je to "two fifteen" a basta.
Teda nejhorsi ze vseho je vedet kdy uzit "a" nebo "an", kdy "the" a kdy nic. "Have have has" je hruza.  Anglictina neni jazyk pro lidi.
"I have been in Canada for three months" prozpevuje trida unisono, prozpevuje i pani Hanakova i kdyz je tady dyl ale to nevadi, jedna se o gramatiku a ne o pravdu.
Sborove recitujeme jako pri pasmu z Majakovskeho versovanek nebo spis jako pri procesi.  Ucitel -ka predzpevuje a my to po nich opakujeme, vice mene uspesne.  Nejhur je na tom cinsky pilot.  Uletel MIGem na Tajvan, nekde jsem slysel ze pry za to plati milion dolaru ale asi ne, Cinan na milionare nevypada.  Jeho prizvuk je jeste horsi nez muj.  Dela mi problemy spravne vyslovit necesky zvuk "th" ale on ma problemy rozlisovat mezi "r" a "l", tak nejak nechape ze se jedna o dva ruzne zvuky.  A to neni vsechno.
Kazdy jazyk ma svou melodii, tak to alespon slysim ja.
Anglictina je dzez, teda jazz, cinka jako synkopy.  No a cinstina zni jako cinska hudba. Pripada mi to jako kdyz se kocce slapne na ocas.  Je to vresteni ale to si nechavam pro sebe, jeste by se nekdo urazil.
Vzpominam jak v divadle v Liberci vystupovala cinska statni opera.  To bylo jeste pred kulturni revoluci a tak byly baletky navlecene misto v uniformach a cepicich s rudymi hvezdami do cehosi co vypadalo jako hedvabna pyzama. Nabilene tvare, ze by touha vypadat jako belosi?  Ale ani o tom se radsi nebudu verejne sirit, zni to rasisticky.  Herecky jsou tak zmalovane ze se vubec nepozna jak vlastne vypadaji, maji poschodove paruky na hlavach, a vubec vypadaji jako panaci z vylohy.  A to vresteni a mnoukani!
Nemene zmalovani herci v zupanech absurdne prepasanych opasky s meci hopsaji kolem herecek a taky vresti, obcas vytasi a nebezpecne a nesikovne kolem sebe mavaji az to svisti.
Nekdo obcas prasti do gongu, hraji vrzave nastroje co zni jako rozladene konzervy se strunami.  Je to pry velike umeni, jak tvrdi kritici v novinach.
"My wife is a cicr" rika pilot a ja se na nej koukam jako vul, co je proboha "cicr"?  Dosti dlouho mi trva nez pochopim ze "cicr" je clovek ktery "cicis" teda mysli tim slovo "teacher".
Ucime se zpivat vanocni koledy coz je docela zabavne, ty melodie jsou vlezle jako reklamy na Coca Colu, zni jako stare pisnicky od Beatles, teda z dob kdy se nesnazili byt originalni za kazdou cenu ale spis prodat co mozna nejvic desek.  Melodicke a vtirave.
Nejvic se mi libi "Little Drummer Boy", nevim proc ale ta melodie mi az nahani husi kuzi.  Jo, "Svata noc" je krasna, "Christmas Tree" je zase slagr ktery by se mohl hrat u kolotocu.  "Twelve Days of Christmas" mi pripada jako "Plavala sirka po vode, sirka plavala po vode" a tak dale a tak dale, ad infinitum.
Ve vstupni hale skoly stoji prezdobeny vanocni stromecek, vsechny obchody jsou vyparadene, ze skrytych reproduktoru seveli tech pet standartnich koled.
Na Kingu se zase odehravala parada, misto sudu s pivem tam alegoricky vuz vezl Santa Clause i se sanemi tazenymi papundeklovymi soby, nebo to jsou losi?  Nevim.  Kolem Santy se hemzi pohledne holciny v super kratkych zelenych satickach, spicate cepice s rolnickou na hlavach podporovane spicatyma dlouhyma usima podobnyma usim chlapa ze Star Treku.
Jedna se o pomocnice, teda "Santa's helpers".  Jak se tak na ne divam tak bych si taky rad nechal pomoci.
Kolem tohohle inidvidua na prvni pohled sprizneneho s Dedou Mrazem je pekna sit lzi.  Na to ze Jezisek nosi darky jsem moc dlouho neveril ale mistni deti podobnou vymyslenost zerou i s navijakem.  Je to konspirace na ktere vsichni spolupracuji.  Od radia, televize az po prakticky vsechny dospele kolem, chudak dite je zasypavano az marxisticky ucinou propagandou.
Mrs. Jackson nam cetla pribeh "Yes Virginia, there is Santa Claus" coz je o male holcicce ktera napsala do novin ve snaze dobrat se pravdy o Santa Clausovi.  A novinar ji lhal.  Coz ma byt roztomile.
Asi jsem precitlively.  Musi to byt pekna bomba kdyz dite zjisti ze mu vsichni lhali.  No, kdyz tak o tom premyslim tak jsem prosel podobnou zkusenosti.
Maji tady tradici podobnou te nasi, teda nasi rodiny.  Krocana k vanocni veceri.  Kapra jsme vzdali procez jsem rad, vzdycky mi bylo te ryby lito, plavala ve vane odnikud nikam a vypadala nestastne.  Navic to znamenalo ze jsme se nemohli ten tyden koupat.  Uz si ani nepamatuju jak dlouho ten kapr sidlil ve vane, asi ne zas tak dlouho, to by chcipl z nedostatku kysliku. Plus ta voda je chlorovana coz musi by rybe neprijemne.  Vzdycky si budu pamatovat jak se kapr branil i po smrti.  Kdyz ho mama krajela tak se obalene kousky kapra kroutily.  No hruza.
Pak jsme zacali kupovat madarske krocany ktere se vzdycky objevily ve Zverine pred Vanoci.  To je stejne zajimave zarizeni.  Chodili jsme tam kupovat na podzim zajice, mama ho pak opatrne svlekala z kuze aby se nenatrhla nebot jsme pak tu kuzi prodali ve Sbernych Surovinach, teda pokud se uspesne stahla coz nebylo vzdycky.  Maso ze zajice je docela dobre, mama ho delala na smetane s knedliky.  Obcas se v tom nasly broky coz me z nejakeho duvodu fascinovalo, sbiral jsem je a schovaval je v krabicce od sirek v tajnem miste v kotelne spolu s jinymi poklady.
Prodavali tam i maso z velryby co chutna jako hovezi kdyz se necha pres noc odmocit, kupovali jsme to protoze skutecne hovezi nebylo k sehnani. Kupovali jsme tam i srnci, to zase na podzim.  A ryby, morske i domaci. Neco takoveho tady neni videt, neni tady ani konsky reznik jako byl ten v Liberci u nadrazi.  Kanadan zbledne a zezelena kdyz se mu zminis o skvelem gulasi z konskeho masa.  Ten mama obcas udelala aby tata nevedel, on tvrdil ze se koniny stiti ale bastil jako zjednany, teda pokud  to nepoznal coz bylo obvykle.  Obcas prohlasil "to je konina!" kdy jedl gulas normalni, z hoveziho a mama mu musela ukazat ucet.  Co me se tyce, ja snim vsechno, snedl jsem s chuti i kus pecene ondatry kterou donesl do skoly Jirka Citku. Proc ne?  Maso je maso.  A konsky salam, konske burty, pohadka!
Kanadanum to pripada jako kanibalismus, teda udajne krome tech z Quebecu, ti koninu jedi.  Udajne jedi i zabi stehynka takze jim anglicti Kanadani rikaji "frogs" neboli zaby.
Pripada mi ze se tady na Quebecany divaji tak trochu jako Cesi na Slovaky. Je tu vice podobnosti, napriklad Slovaci byli za valky neprateli, odtrhli se a byli spojenci Nemcu.
Quebecani zase prohrali valku s Anglicany cimz vznikla Kanada.  Udajne tam existuje separtisticke hnuti probuzene snad De Gaullem ktery pred par lety prohlasil pri navsteve Quebecu "Vive le Quebec Libre!", tedy "At zije svobodny Quebec!" coz je dukazem toho ze De Gaulle je peknej vul.  Tak si predstavuju ze by prijel nejaky Slovak z Kanady na Slovensko a prohlasil verejne "At zije svobodne Slovensko!" coz me privadi k prekvapujicimu zjisteni.  Teda prekvapujicimu pro me coz asi dokazuje moji neznalost.
Nikdy jsem nejak zvlast nepremyslel o faktu ze za valky existoval Slovensky Stat.  Jo, videl jsem Obchod na korse ale myslel jsem si ze to je o historii.  Ze by Slovaci uvazovali vazne o separaci mi prislo absurdni.  Co me se tyce, jsem Cech ale hlavne jsem Cechoslovak.  Co jsem poznal Slovaky tady tak jsou mozna Cechoslovaci ale urcite Slovaci.
Do tridy jich par chodi, vetsinou jsou normalni, teda z meho hlediska normalni.  Pak je tu pan Labudu a jeho syn.  Jemu je tak mezi ctyriceti a padesati, synovi tak patnact.  Pocitam ze trochu znali anglicky uz predtim, pripadne jsou velice bystri a chapavi.  Ucitelum vzdycky odpovida jeden z nich jako prvni.  Podivaji se pak na sebe a usmeji se.  "To jsme pasaci!"
Ovsem kdyz jim rekla ucitelka ze jsou Cesi tak se moc neusmivali.  Kanadani si mysli ze "Czech" je kratkym vyrazem pro "Czechoslovak".  Nevedi ze slovo "Czechoslovakia" je slozenina ze jmen dvou narodu.  Coz Slovaky nesmirne sere jak vyslo najevo velice rychle.
"I am not Czech!  I am Slovak!" rekl pan Labuda se slysitelnym skripenim zubu.  Mrs. Jackson se na nej divala silne nechapave.  Videla ze je nasrany ale nebylo ji jasne proc.
"Nejste Cechoslovak?" zeptala se.
"No!" slysel jsem ku svemu udivu.
"I am Slovak!" rekl pan Labuda hrde a rozhledl se vyzyvave kolem sebe.
Vsichni Cesi ve tride vypadali ponekud rozcilene.  Vypadalo to ze dojde k silne emotivni debate.  Nedoslo, nebot zaznel zvonec a pohadky, teda hadky, byl konec.
Nemam rad konfrontace a tak jsem se odebral do jidelny na kafe.  Vhodil jsem patricne mince do automatu a pozoroval slabe nahnedlou tekutinu curat do bileho styrofomoveho kelimku.  Zmackl jsem knoflik "Extra Sugar and Whitener", to druhe ne mleko ale Zbelovac coz zni podezrele, buhvi co to je.  A Buh taky vi co to vjelo do Labudy.  Neni Cechoslovak?  Uvedomil jsem si ze se nas oba Labudove strani.  Asi ze jsme Cechoslovaci.
"Cecha do mecha a mecha do vody" rikal zrzavy Miro se smichem.  Coz mi nevadilo, odpovedel jsem mu na to "Drotar, drz klapajznu nez te pres ni majznu" a bylo to.  Tak nejak mi neprislo ze by separtismus byl skutecnym problemem.  Nemam nic proti Slovakum coz zni jak si zacinam uvedomovat ponekud povysene.  Jako ze by Slovaci meli byt radi.  Ale tak to nemyslim!
Vzpominam na par incidentu, Margitku a Laca, jejich slovensko-madarsky spor ktery mi byl zcela a uplne cizi, nesrozumitelny.
Kdyz tak o tom premyslim tak vlastne ani tak moc Slovaku neznam.  Byl tu kluk ktery se ucil s brachou na kuchare.  Ten mu rikal "Slovacek".  Vodil ho k nam a obcas se mu poskleboval.
"Bravcove, co to je za blby slovo?  Rikej 'veprove' jako normalni lidi!  A hydina, co to je?"
Slovacek se jenom slabe usmival a nic nerikal, byl to skutecne Slovacek a ne Slovak, mrnous ktery sahal silne vzrostlemu brachovi hlavou tesne nad pas.
Kdyz Slovacek odesel tak se tata rozciloval ze rikal "stary otec", co je to prej za vychovani?  Proc musi rikat ze jeho tata je starej?
"Ale ne, to znamena dedecek!" snazil jsem se mu vysvetlit ale on to nebral. "Nekecej, vim co jsem slysel!" rekl tata znechucene.
"Je to hulvat!  Uz ho tady nikdy nechci videt!" a taky jo, Slovacek uz nikdy neprisel.
Taky jsem si vzpomel na bacu se kterym jsme se bavili pri dovolene v Nizkych Tatrach.  Sedel na parezu pred polorozpadlou boudou, dival se na ovecky a dymal z krasne porcelanove fajfky s dlouhou trubici z visnoveho dreva.
"Vite kde je Praha?" ptala se ho mama a on vrtel hlavou.
"Co to je?" ptal se bezelstne.  Dival se na ni vybledlyma ocima velice starych lidi, ty oci bylo jedine co mu bylo videt z tvare.  Mel na hlavu kulatou cepici narazenou az po oboci, zbytek oblicej pokryty hustym plnovousem snehove bilym krome hnedeho krouzku kolem bezzubych ust ze kterych trcela fajfka.
Tak si rikam nakolik byl skutecne tak bezelstnej jak znel.
Slitr zpival komickou pisnicku kterou koncil slovy "Namornik, slovensky" a lidi rvali smichy nad tou absurditou, proc vlastne?
"V narodaku maj moc Slovaku, z politickejch duvodu!" vztekal se Petr kdyz jsme zase prosrali v hokeji zapas s Rusy.
A jo, fandil jsem ceskym tymum proti tem ze Slovenska, v hokeji i ve fotbale.
Viliam Siroky mluvil v Cechach vzdycky cesky.
A co "Uz Vladne Konecne Slovak Cechum" na pocatku osmasedesateho roku?
Pani Hanakova mluvi cesky prestoze je Slovenka.
Na druhe strane Hanka Sobotkova mluvi slovensky presto ze je Ceska.  No, Sobotka je peknej vul, arogantni "vsude jsem byl, vsechno znam, s kazdym si tykam" typ.  Seznamil se s Hankou pres inzerat v Mladem Svete coz je ponekud prekvapujici, Hanka je docela pekna holka.  Kdyz neni Sobotka kolem, tak mluvi cesky.
No nevim.  Co me se tyce kdybych si vzal Slovenku tak by mi vubec nevadilo ze mluvi slovensky.  Slovenstina zenskejm slusi, pripada mi sexy.
Sedim s kafem v ruce u mrnaveho kulateho stolecku v kafiterii a dumam.  No, Husak je Slovak.  Dubcek taky.  Nevim ze by nejakemu Cechovi vadila jeho narodnost.
"To je ale kokot" ozvalo se vedle mne.  Malir pokoju Ivan si prisedl v cele sve krase, modni divoce pruhovane kalhoty na dalku oznamovaly jeho pritomnost.  Je bohaty, teda relativne receno, mozna ze i ve vseobecnejsich terminech.  Malir pokoju se v Kanade neztrati.  Jazyk neni podminkou a tak zacal delat par tydnu po priletu.  Vymalovava nove baraky kterych se tady stavi more, rozhodne tady neexistuje bytovy problem.  Teda barakovy, drtiva vetsina lidi bydli ve rodinnych domcich.  Takze je porad co malovat.
"Ja som Cechoslovak" prohlasil vyrazne.
"Slovak az pak".
Proc nas tohle vlastne vzrusuje?  Myslim ze mam reseni.
"A ja jsem Kanadan" rikam jako pan Rada.  Nevim odkud to prislo ale je to citit spravne. Pravdive.